Border collie Chelsee
|
Kde jsme byli... Tady se dozvíte něco o našich větších výletech a akcích, kterých jsme zúčastnili...ať už aktivně nebo prostě jen tak "načumendu"... ____________________________________________________________________ 22. - 24. května 2009 - Víkend v chov.stanici Gulden Land v Sekerkových Loučkách Tento víkend jsme si udělali dovolenou na statku v Sekerkových Loučkách u pana Linharta. Z Jáchymova přijel i Čelzušky bráška Archie a jela s námi i kamarádka Bára s borderkou Blackie.. Cílem tohoto víkendu bylo si vyzkoušet pasení a zjistit, jak na tom vlastně ty naše bordery jsou.. Ale hezky od začátku.. V pátek jsme vyráželi už nějak ve 2 hodiny, abychom ve tři, kdy se přebírají pokoje, byli na místě..Bohužel počasí v pátek bylo naprosto příšerný a z toho slejváku, co byl venku jsem měla přímo depku a nezbývalo mi nic než doufat, že se to vybere..Když jsme přijeli do Sekerek stále nechutně lilo, takže jsem si vzala svoji nepromokavou bundu a vyrazila hledat pana Linharta, abychom se ohlásili..No ovšem doma nikdo nebyl a telefon mi taky nebral, takže jsme asi hoďku a půl čekali v lijáku v autě, než dorazil. Na druhý den na ráno byl v plánu onen trénink pasení, kvůli kterému jsme přijeli a kvůli kterému dorazily ještě další tři borderky..Plány se ovšem musely lehce pozměnit, protože jedna fenečka z Gulden Land začala rodit. Takže jsme to jen přehodili a vyrazili jsme na výlet, který byl v plánu odpoledne.. Trasa byla od začátku jasná, takže jsme vyrazili na Hrubou Skálu, skalním městečkem a přes vyhlídky na Valdštejn a pak už jsme to jen stočili zpět do Sedmihorek na oběd..Když jsme dorazili zpátky na statek, vrhli jsme se na to pasení a musim říct, že jsem na Chelzuš moc pyšná, protože dostala od pana Linharta pochvalu a prý by stačilo jít k ovečkám ještě tak dvakrát, třikrát a bylo by to úplně v pohodě..Tu samou, možná o chloupek lepší, pochvalu dostal i Chelzušky bráška Arčí, který se p. Linhartovi opravdu moc líbil!! Potom jsme ještě měli tu možnost vidět při práci Reda (pes importovaný z Holandska a úžasnej miláček) a to už bylo teda pokoukání..Prostě když se to umí tak je to úžasnej zážitek!! Večer jsme si dali lahvinku vínečka a opět vyrazili do hospůdky, kde jsme měli rezerovaný srnčí gulášek....Lepší jsem nikdy neměla!!! Potom už jsme jen padli do postele..V neděli dopoledne jsem už jen vyklidili pokoje a vyrazili se ještě podívat na Trosky. Po Troskách jsme skočili na oběd a pak už jen "hurá" domů.. Víkend to byl opravdu super a jsem moc ráda, že jsme jeli zrovna do Sekerek..Určitě tam budeme jezdit častěji..
8. května 2009 - Neoficiální závody agility - 5. Českolipské pacičkování Moje obavy začaly tejden před závody, kdy si Čelzuna při nějakých hrátkách a blbnutí na cvičáku sedřela ten horní polštářek a neustále jí z toho tekla krev..Ovšem to ještě nebylo všechno, co nás mělo potkat... Protože jsme tentokrát nebyly pojízdné, rozhodla jsem se využít nabídky mé kamarádky, která má v Lípě rodiče a svůj dětský pokojík a tak jsme tedy všechny tři vyrazily vlakem do Lípy už den před závody..Cesta utekla hezky a Čelzuna se mi klasicky, jako snad v každým dopravním prostředku, sápala na klín. Když jsme vystoupily na nadráží, ještě jsme si zjistily, kdy nám ráno jede autobus do Dubice, kde se závody pořádaly (v 6:30!!!!!! No ráno jsme vstávaly opravdu brzo a já skočila s Chelzuš ven, abych mrkla, jestli nekulhá.. Tvářila se, že o ničem neví a víc než cokoli jinýho jí zajímali holubi v parku..Tak jsme teda vyrazily na závody.. Když jsme dorazily na koupák v Dubici, pár lidí už bylo na místě, my se ukotvily u stolku a posnídaly.. Pak už to šlo ráz na ráz..nejprve se postavil parkur na open, kde jsem trošku zaspala, že už máme běžet a byla jsem z toho zase lehce nervózní a jako obvykle to ze mě prostě Čelzuna vycejtila takže jsme to trošku kopaly, ale nijak hrozný to myslim nebylo a skončily jsme 6. se dvěma chybama...Hned na to se běžel jumping, kde jsme se rozhodly, že si to napravíme a běh se nám opravdu povedl! V jumpingu jsme tedy skončily na 5. místě s jednou chybou..Sice jsem v koutku duše trošku doufala, že by nám to mohlo vystačit celkově na 3. místo, nicméně to bychom nebyly my...když už se s námi ta smůla vlekla od začátku, tak pochopitelně až do konce..Celkově jsme tedy skončily na 4. místě! I tak jsem samozřejmě ale moc spokojená, protože na to, že jsem ještě ráno moc nechtěla běžet kvůli tý pacce, jsme s Čelzuš zabojovaly a nakonec je z toho pěkný umístění.. Jinak musím opravdu moc poděkovat pořadatelům, páč na to že vedle byl ještě jeden parkur pro oficiální závody, to všechno strašně pěkně šlapalo a my jsme měly odběháno už v 11 hodin!! Českolipské pacičkování je super závod, kam se budem rádi vracet!!
26. dubna 2009 - Neoficiální závody agility - Nymburk Tak závody v Nymburce nám jasně dokázaly, že se prostě pořád dařit nemůže a občas musí přijít i horší místa, než ty co jsou na bedně..
4. dubna 2009 - Neoficiální závody agility - Semilská Blecha 2009 Téééda...tyhle závody se hodně vydařily!!!! Bláznivé nápady, které na našem cvičáku padají neustále, se tento den vyplnily... Jedním takovým šíleným nápadem bylo, že tyto závody pojmeme jako recesi a vzhledem k tomu, že na blechu se od nás ze Psoly hlásilo asi 20 lidí, rozhodli jsme se, že si najmem autobus
21. února 2009 - Naše 1.závody v dogfrisbee - "O frisbee Dědy Mráze" Na tyto závody jsme se rozhodly přihlásit, protože jsem tušila, že zde bude více začátečníků, a tak se nebudu muset obávat o naše neumětelctví..Šlo mi vyloženě jen o to, vyzkoušet si, jaké to je...Týmů bylo dohromady 35 a my soutěžily v disciplínách SuperMinidistance (kde jsme zároveň získaly i náše první bodové ohodnocení...celých 1,5 bodu!!
16.-18. ledna 2009 - Rodinný sraz v Krušných horách V pátek 16. ledna odpoledne jsme vyrazili do Krušných hor..Naším prvním cílem byl Jáchymov, kde bydlí Chelzunky bráška Archie a jeho panička Martina. Společně jsme pak z Jáchymova vyrazili do vesničky Mariánská, kde jsme se ubytovali. První večer probíhal pozvolna a s Martinou jsme prakticky nezavřeli pusy a u vínka jsme si pořádně popovídali o psech..Chelzunka s Archiem si zase celý večer hráli...Druhý den jsme vyrazili na snídani a potom jsme už jen očekávali příjezdu staršího brášky Kuciho a jeho páníčků...Když dorazily proběhla seznamovačka jak psů, tak i páníčků a po obědě jsme nazuli běžky, psi zase postroje a hurá na vražednou misi, kdy si psi neuvědomovali, že táhnou své milované paničky a na just z kopce táhli úplně nejvíc..
11. října 2008 - ByeBye Discdog Summer a ZOO Dvůr Králové
Do Dvora jsme vyrazili kolem 8 hodiny ranní a cestou jsme ještě vyzvedli naše kamarády Davida s Evičkou, páč chtěli vidět, jak vypadají (podle slov Davida) "čubí závody"..
13. září 2008 - 5. Mistrovství ČR ve flyballu - Mladá Boleslav Protože jsme tentokrát byli bez auta (naše "Máňa" je na kosmetické úpravě
17. - 23. srpna 2008 - Psí tábor v Novém Městě pod Smrkem pořádný našim cvičákem Psolou S Chelzuškou to byl náš první tábor a jestli jsou všechny psí tábory takové, tak to rozhodně nebyl poslední!! Jsme hrozně unavený, ale plný zážitků a štastný, že jsme si pro tuhle akci udělaly čas!!
27. července 2008 - Stromovka DiscDog Freestyle - Praha (2. Mistrovství ČR v dogfrisbee) Do Prahy jsme vyrazili už brzo ráno..Cesta byla slušná páč takhle ráno moc aut nejezdí a Prahou jsme se kupodivu propletli celkem snadno takže jsme ve Stromovce byli přesně v 9:01 kdy celá akce začala..Rozložili jsme si deku do stínu protože už ráno bylo docela dusno a jasná obloha nám slibovala, že bude celej den pěkněj pařák..Začalo se závodit a my si kochali tím, jak to všichni krásně uměj..Do Prahy jsme se ale nepřijeli jen koukat na frisbee ale taky jsme tam měli sraz s Chelzinky bráškou Archiem, kterej dorazil kolem poledne. Nebylo těžký se mezi těma cca 50 borderkama najít páč jak Chelzuš tak i Archie jsou jaksi trošku zvláštně zbarvení takže jsme se poznali hnedka.Archie je teda kus chlapa, to vám povim..a už takhle drobná Chelzunka vedle něj vypadala jak o dva 2 měsíce mladší. No ale to jim vůbec nevadilo - hnedka si začali hrát a blbnout...Ostatně to je vidět i na fotkách. Pak jsme se vydali na oběd do nedaleký hospůdky "Na Slamníku", kde si panička dala výbornou husičku se zelím a s knedlikama a páníček si dal kuřecí prsíčka s broskví - oboje teda byla porce vskutku ohromná!!Chelzu akorát lehla pod stůl a vytuhla
19. července 2008 - Výlet do Jizerských hor Kam? ... autem jsme vyrazili na Maliník (Malinový vrch) - tedy auto jsme nechali na lesní cestě kousek pod ním abychom nemuseli platit zbytečně drahé parkovné..a po lesní cestičce jsme se tedy vypravili kamsi (úplně přesně jsme netušili kam dojdeme - věděli jsme jen směr..). Nakonec jsme vylezli na sjezdovkách v Bedřichově takže pak už jsme to stočili po zelený až k Černý Nise. Tady se Chelzuška trošku schladila, pohonila pár kachen - chvíli jsem už myslela že jednu budeme mít k obědu (viz foto .. Chelzunka je tam jedný tý kachně až nebezpečně blízko). Po cestě nám trošku sprchlo ale my se naštěstí nenechali odradit páč se potom udělalo docela pěkný počasí.. no a pak jsme šli na Novou louku, kde jsme si dali úplně grandiózní tlačenku a klobásku s tamějším chlebem..No a z Nový louky jsme už šli zase kolem Černý Nisy a pak po kanále k autu... Délka trasy ... cca 12 km Stav, ve kterém jsme dorazili domů ... příjemná únava z příjemného výletu
28. - 29. června 2008 - Poslušnost a závody agility naší psí školy Psoly V sobotu závodily na našem cvičáku skupiny Hafánků (štěňátka), kde jsme i my, a Bafíků (velký hafani). Nejdříve se sešli všichni Hafánci a už se mohlo začít pořádně závodit..začínalo se agility. Trošku nás paní trenérky překvapily, páč jsme měli nacvičenou jinou trasu, než tu kterou nám potom postavily..Takže jsme závodili - slalom, kladina, 2 skočky, kruh, 3 skočky, tunel a váha...No my samozřejmě měly největší problém se slalomem ale ten zbytek nám šel až nebývale dobře..Taky náš spolužák jezevčík Bruno měl velice namákáno a v konečném pořadí nám pěkně dýchal na záda. Když se doběhalo agility, šlo se na poslušnost..mňo - to už taková zábava nebyla - povely ke mně s předsednutím, volno a sedni/lehni u nohy jsme ale snad zvládli dobře. Potom už šli na řadu Bafíci a pro nás tímto sobota skončila.. V neděli už na liberecké jízdárně celý den probíhala akce pro veřejnost, kde diváci mohli vidět jak agility a poslušnost, tak i voříškiádu. Té jsme se zúčastnily i my a dostaly jsme se až do semifinále o Psa Sympaťáka...Závěrem celého dne bylo vyhlášení výsledků jak ze soboty tak i nedělních závodů. A teď prosím o famfáry.....S Chelzunkou jsme se ze sobotního závodu Hafánků umístily na 1. místě......
7. června 2008 - Výlet se Psolou 2 Kam? ... Sraz jsme měli na nádraží ČD jako minule...tentokrát nás jelo trošku míň (7lidí / 7psů - belgický ovčák Janek, německý ovčák - Jorik, Jack Russell teriér - Ulík, Bearder kolie - Jack, Zlatý retrívr - taky Jack a borderky - Tesina a Chelzuš). Vlakem jsme doputovali až do Dobranova a odtud jsme už šli směr Písečná, Bukovany, Svojkov, nahoru se podívat na Modlivý důl, kde jsme se lehce občerstvili a schovali jsme se před děštěm, páč nám trošku sprchlo...No a pak jsme si to ještěl vyšlápli na Bílou paní a odtud už jsme šli k vyhlídkám Emanuela Maxe a Hraběnčině vyhlídce a dál pak už do Sloupu v Čechách, kde jsme zase hodili lehké posezení, kávinku a vyšli jsme se koupat..tedy koupali jsme se jenom dvě - samozřejmě já s Chelzuší (která mi udělala hroznou radost, páč to bylo její první cílený plavání ne jen spadnutí do vody a rychle ven) a Kačka s Jackem (retrívr)...no a jasně že se koupali i ostatní pejskové.. Ze Sloupu jsme pak už jen frčeli jak o závod do Novýho Boru abychom stihli přijet do Liberce v 19.20 ... Délka trasy ... cca 23 km Stav, ve kterém jsme dorazili domů .... kupodivu to tentokrát nebylo až tak hrozný, ale utahaný jsme byly to jo!!
24. května 2008 - DiscDog Fun Weekend Nymburk (Závod v dogfrisbee v seriálu 2. ročníku poháru Dog Chow DiscDog Cup 2008) Do Nymburka jsme vyrazili ráno něco po 9, a protože nemáme na autě dálniční známku, rozhodli jsme se to vzít vyhlídkovou cestou přes Ještěď a přes všechny možný vesničky, co byly po cestě do Nymburka a co jsem ani nenašla na mapě. Samozřejmě to byla samá objížďka a v jednu chvíli jsme si mysleli, že si snad někdo udělal srandu a všechny dopravní značky otočil špatnym směrem..Do toho jsme musela ještě kočírovat Chelzinu páč jela v kufru a po zkušenosti, kdy nám jednou u táty v autě začala prolejzat za jízdy zkrz mříž a nakonec se tam šprajcla takže jsme museli zastavit a vyprošťovat jí, jsem si sedla dozadu a vlídným hláskem na ní hovořila, že je všechno naprosto v pořádku a že nejdřív za 2 hodiny tam budem...nakonec po zjištění že vlastně jedem na Mělník jsme to otočili a pak už bez problému dojeli až do Nymburka. Ovšem v Nymburce se teprve projevily moje orientační schopnosti, o kterejch jsem si myslela (teda až do tý doby) že jsou na holku vcelku unikátní..Opak byl pravdou..po hodině hledání hasičského cvičiště, kde se akce pořádala jsme od jednoho místního rybáře zjistili, že jsme na špatný straně hráze a na hlavně na špatný straně břehu řeky...No nic..nakonec jsme to našli. Akce to byla parádní, ze cca 40 soutěžících bylo asi 20 borderek takže jsem jenom tikala očima z jedný strany na druhou a nevědala, kterou borderu mám obdivovat dřív..no byla jsem v ráji...A Chelzuš ta si chytala stíny místo toho aby dávala pozor jak že vlastně disciplína Time trial má vypadat.. No chvilku jsme poseděli dali jsme 2 žlutý limči, spucovali chleba z domova a pak jsme se zase museli vydat směr Liberec páč Lůďa ještě něco měl.. Každopádně příští rok se chystáme znova (možná už i soutěžit) a věřim, že s dálniční známkou, mříží v autě a s vědomím, že už konečně víme, kde se v Nymburce nachází hasičský cvičiště to půjde všechno líp...
8. května 2008 - Výlet s našim cvičákem Psolou Kam? .... Sraz jsme měli na nádraží ČD a vlakem jsme dojeli do Jablonce nad Nisou (Chelzuška si poprvé vyzkoušela co to je mít na čumáku tu ohavnou věc, která nejde sundat ať sebou šije sebevíc) a z Jablonce jsme si to už mašírovali pěkně pěšky směr rozhledna Černá Studnice, odkud je teda opravdu krásný (!!!!!) výhled na Jablonec a Liberec. Lehké občerstvení a šupky dupky přes louky do Zásady, ze Zásady do Držkova a z Držkova už je to co by klacíkem dohodil do Návarova, kde už na nás čekal ohínek u řeky a kopa buřtíků na opečení..pejskové se krásně schladili a páč mám bláznivku bláznivou, která toho skoro jako jediná neměla dost, tak by byla škoda nevyužít situace a vyšlápli jsme si to ještě na zříceninu Návarov... Délka trasy .... podle krokoměru cca 17 km Stav, ve kterém jsme dorazili domů .... absolutně k nepoužití..jen umejt, vyčistit zuby a spát
|
Já mezi tím už propadala panice, že jsem si zase něco popletla a jsme tam úplně špatně.. Tentokrát to ale byl p. Linhart kdo lehce zapomněl na čas..
No ubytovali jsme se a šli se podívat na štěňátka, která zrovna měli.. No co si budem namlouvat - byli božský a přesně to dopadlo tak, jak jsem předpokládala!! A jak to teda dopadlo? To poznáte za 3 týdny..
) a mazaly jsme "domů".. A ejhle!! Všimla jsme si že má Čelza packu celou od krve...Samozřejmě, že si musela někde po cestě zatrhnout drápek...a docela ošklivě! "Doma" jsem se jí to snažila nějak ošetřit, ale vůbec si na to nenechala šáhnout a v hlavě se mi odehrávaly všechny možný scénaře, jak to všechno ještě dopadne..No rozhodly jsme se teda, že Čelzunu necháme odpočinout a my vyrazily do víru velkoměsta...Daly jsme si véču na náměstí a já zhodnotila, že Lípa je celkem pěkný město, alespoň tedy to centrum..
Po cestě jsem koupila tomu mýmu marodovi nějaký dobroty a my si večer otevřely vínečko u "Ano šéfe!"..Aspoň se hezky spalo..
Nejprve bych se chtěla zmínit o organizaci celého závodu, která pro mě byla ze začátku trošku chaotická a to nejen proto, že se až do poslední chvíle měnil celý časový plán... I u první disciplíny si myslim, že nymburští měli trošku maglajs v tom, kdo postupuje do dalšího kola a kdo ne..Ale což - o toho to jsou neoficiálky a občas se s tim musí počítat.. Tak tedy k celému závodu - první se běžela paralelní rovinka, kde byly vedle sebe poskládány 4 dráhy a kdo jí proběhl nejrychleji (záleželo i na šikovnosti a rychlosti psovoda!) pochopitelně vyhrál a postupoval do dalšího kola..Myslim, že je naprosto jasný, kdo z nás je šikovnější a rychlejší - jasně že Chelzuš..
A na závěr se běžela ještě hra, kdy se opravdu jednoduchá trať musela proběhnout s otevřeným deštníkem a narvanou igelitkou...To by nám taky šlo, kdyby Chelzuš u kladiny neskočila zónu a poslední překážku nevynechala..
Nicméně Psola i tak zaznamenala úspěchy a to: 1. místo Juniorů a 2. místo v Beagle poháru!! My ostatní jsme si alespoň užívali suprového počasí na dece...
Prostě parádní týden
